Ginsinth

Na konci zimy jsme se pustili do výroby něčeho zvláštního. Řekli jsme si, že se pokusíme spojit GIN a ABSINTH do jednoho. Mělo to hned několik důvodů. První je ten, že absinth nás sice moc baví, ale nemáme v něm dostatek zkušeností, a to ani co se výroby týče, tak ani jako konzumenti. Chtěli jsme si proto zahrát s něčím na pomezí. Druhej důvod byl, že jsme během podzimních a zimních destilací dotkli fantastickejch bylin, mateřídoušky, dobromysli, agastache, aloisie, ale i z pelyňku, fenyklu nebo anýzu. Voní nám to, kocháme se tím.

První šrouby nám do hlavy navalil výjezd za klukama z Jíme jih, do Novohradskejch hor. Začali jsme rozplejtat ten jemňounkej koktejl aromat, co vás obstoupí, když si lehnete na kraj lesa, do sluncem rozpálený louky. A pak přišel další trhák. Vlastně přišla… Botanická zahrada. Pojďte, kluci, pojďte se podívat, co tu je všechno za byliny. Tak nás kolegyně pozvaly k dokonalý fiestě. Chceme z toho udělat gin. Procházíme severoamerickou prérií, japonskou zenovou zahradou, pak středomořím, míříme do tropického skleníku, jihoamerická flóra střídá asijskou. A nakonec si samozřejmě porochníme v mnišský bylinný zahrádce. Prostě totální orgasmus … a celá tahle směsice nám provoněla tu zimní covidovou duchnu, co přikryla celej svět. A když se tak k jaru probíráme vším tím materiálem, dochází nám pomalu, že tahle skládačka je už za čárou všeho, co jsme dosud dělali a že se na tenhle další krok stranou strašně těšíme.

Úkol zní jasně. Přestat do ginu dávat jalovec. Jo, pak už to nebude gin. Nicméně třeba ale na několika příkladech ukázat, že jalovec je tam často ze setrvačnosti. Samozřejmě, že existuje spousta skvělých, výrazně jalovcových ginů, ale v řadě případů je jeho chuť potlačená ostatníma botanicals a kdyby tam nebyl a mohlo se to jmenovat gin, nikomu by to nevadilo. V tom ale tkví ten problém. Když se to nebude jmenovat gin, málokdo si to koupí. Gin zná každej. Je to něco jako síla značky.

Úkol číslo dvě je tím pádem boření kategorií. Pojďme si to zkusit. Základem ginu jsou jalovčinky, semena koriandru a citrusy. Základem absinthu je pelyněk, fenykl a anýz. V obou případech je použití dalších bylin na libovůli výrobce a tyhle libovůle daly postupně vzniknout krásným světům. Svět pije gin, svět pije absinth. Co se ale stane, když obě skupiny bylin dáme dohromady? Vzniknou jiné světy? Propojí se skupiny jejich milovníků? Přestanou nám stačit lingvistické teorie? A ty marketingové?

A tak tu máme GINSINTH. Bude to ojedinělý úlet? Bude z toho trhák? Raritní limitka nebo toho budeme dělat vagóny? Na začátku člověk nikdy neví. Jedno je ale jistý. Budeme ho dělat minimálně pro sebe, protože nás to hrozně baví.