ČLÁNKY / NOVINKY, Strana 5

S úctou se skláním ke každýmu, kdo umí něco rukama. Možná protože uříznout třeba rovně prkno je pro mě naprosto nadlidskej výkon a obdivuju každýho, kdo to umí. Připomíná mi to jednu rodinu, kde chlapík je špičkovej diplomat, ale není si doma schopnej udělat ani čaj. Ptal jsem se jeho ženy, jes...

Mluvím už asi dvanáctou minutu s pracovníkem celní správy. No, já vlastně moc nemluvím. Spíš on na mě něco chrlí. Člověk by si řekl, že když už má ten daňovej sklad, co ne něj neustále mířej kamery, tak že tam může do těch sudů prostě napumpovat kořalku a všechno bude v cajku. Je to p...

Když už jsme si vyzkoušeli, že třešně prostě nejdou sesbírat za normální peníze, vypravili jsme se za sadařem. Pan Miller hospodaří kolem Turska na spoustě hektarů a přímo ve vedlejších Holubicích má višňový sady. Sklízí mechanizovaně. Proč, to už jsme si řekli. Pak to naloží do bedýnek, bedýnk...

Neřekli jsme lihovar. Řekli jsme vznikající umělecký lihovar. Všem to přišlo milý. Skoro všem. Je to dobrý, řekl mi Martin, když viděl blog Landcraftu. Dobrý, ale vyvaruj se dvou věcí (Martin je z byznysu). Neříkej, že nerozumíš byznysu a nepoužívej slovo umění. Martine, já ale fakt n...

Dřív jsem měl za to, že poezie je spíše věcí malého, že je to tajemnej a intimní dotyk, křehkej vhled, porozumění… souznění duše se slovem, s obrazem, s tóny, či harmonií. Pak se ale člověk dotkne i větších věcí, lesa, řeky, oceánu, nebe nebo nitra hmoty a zjistí, že tenhle ...

Dali jsme předsevzetí pracovat s krajinou. Jít po ovoci stromů, který rostou bez ošetřování; využívat to, co by jinak padlo na zem a shnilo. V tom si rozumíme s klukama a holkama z Na Ovoce, která má podobný cíle, jen chce to ovoce zpřístupnit lidem. My ho chceme pro se...

Když chcete vyrábět alkohol, je celkem logický, že ho budete mít celkem dost. Že vám bude někde ležet a zrát, než ho nalahvujete a prodáte. Kde bude ležet? V našem případě většinou v sudu, protože zrání ve dřevě je podle mě to, co zdejším kořalkám chybí. To by chtělo změnit. Ročn...

Jako kluk jsem jezdíval na pionýrák. Normálně stan, ešus, šátek a tepláky. K mytí tam byl takovej lavor, koryto, do kterýho se strkaly i nohy. Tomu se říkalo hygiena a tak to bylo pojmenovaný i na rozkazu dne. Rozkaz dne byl něco jako program. Jak se to u capartů stává,...

Vždycky jsem byl pankáč. Na oficiální struktury mě moc neužije a nejlíp je mi v undergroundu, kde si můžu aspoň trochu dělat vlastní pravidla. Kdyby mi stačilo víno, mohl jsem se v tom patlat ještě dlouho. Ale touha dál budovat a tvořit je silnější. Tři roky jsme se motali v ...