Jak jsme hledali kořalku

Píše se rok 2012. Je léto, ale místo abych běhal venku, sedím doma u počítače a překládám filmy pro Life Sciences. Jsou úžasný. Prakticky všechno jsou to dokumenty o startupech v potravinářství a o mlaďasích v zemědělství. Gilles se odstěhoval z Paříže, aby převzal kozí farmu kdesi v podhůří Alp. Nebyli to jeho rodiče, po kom ji přebíral. Byli to úplně cizí lidi, který ji ve stáří neměli komu předat a hrozilo, že kozy vybijou a farma skončí. Byla by to škoda, že jo.

Elise se seznámila s biologem a doprovodila ho na konferenci o sladkovodních řasách. Sama sice dělala v bance, ale když viděla, co taková řasa všechno umí, vzala si rok volna s tím, že její život asi není komplet. Naskočila do programu pro rozvoj venkova a vybudovala úžasnou aquakulturu, kde spolu souzněj rostliny, ryby, řasy a krevety. Andreas si přímo ve Vídni vybudoval šnečí farmu a začal špičkový restaurace v okolí zásobovat čerstvejma gastropodama. A pak ti kluci, co chovali moučný červy pro celou Kanadu. Petr mi tyhle filmy posílá. Cíleně je vybírá, protože ví, že pro podobný skopičiny mám slabost. Jeho firma, která zajišťuje titulky k filmům pro velký festivaly, má překladatelů asi dvacet, ale evidentně dostávám tu nejlepší práci.

Viděl jsi ty holky, co vysadily pět hektarů malin? Jo! A četl jsem taky knížku Blueberry Years. Je to o manželským páru, kterej se odstěhoval na venkov, načetli pár knížek a udělali si farmu na samosběr borůvek. Půjčím ti to. A viděl jsi ty sýraře? Ty jo, to bylo dobrý. Dělali to v malým, ale fakt luxusní zboží. To jo. Ale víš, co mě bavilo možná nejvíc? Marmelády? Přesně! Jak oni vlastně zachránili to ovoce, vykoupili ho od těch babek ze zahrádek a udělali z něj to nejlepší na palačinky. Počkej, to nejlepší na palačinky? Tos měl vidět toho chlápka, co má v Kanadě javorovej les a dělá javorovej sirup. To jsem viděl! A taky toho, jak pěstuje čirok a ten jeho sirup je úplně stejně sladkej!

Pojď se na něco podívat. Petr mě vede do zadního traktu svýho statku, kde jsem nikdy nebyl. Místnost s dírou do země. Pak místnost s plátnem, kde mu týpek staví obří pec na chleba. Pak další místnost. Kuchyňka. Záchody. Sprcha. Další záchod. Výlez na dvůr. Vidíš to? Tady by se dalo dělat věcí. Měl jsem tu pana Jablonskýho třeba, to je expert na pěstování hub. Říkal jsem si, že bych tu měl balíky s pilinama a jel bych hlívu. Jako šlo by to, ale to by ty klenutý stropy trpěly. Chce to vymyslet něco jinýho. Třeba to pivo. Hele, minipivovarů je mraky a první už začínaj zavírat. No a co rozšířit tu tvoji vinnou produkci a dát tomu nějakej důstojnej rozměr? Hele, to ne. Mně to vinaření přijde super, ale když má souvislost s půdou. Kupovat hrozny umí každej jouda. To by znamenalo nakoupit tady vinice a tady u Prahy chce každej majlant, protože všichni maj pocit, že se na tom bude do roka stavět a budou z nich milionáři.

Týden nebo dva chodíme v zamyšlení. Možností je nepřeberně. Inspirace mraky. Víš, co mi vadí? Jak se všude válej ty jabka. A další ovoce. Špendlíky, dříny… Mně by se líbilo to nějak spojit s něčím prospěšným, víš? Tak uděláme kořalku. Kořalku? Ty jo, to je dobrej nápad. Ale jablkovice potřebuje zrání, nejlíp v sudu. No vidíš, to bude ideální. Budeme mít ty krásný sudy a pálit to, co by lidi normálně vyhodili nebo by to shnilo. To je krásnej příběh. Můžeme taky obnovovat starý sady a pomáhat lidem je udržovat tím, že budeme speckiálně vykupovat jejich jabka. Starý odrůdy a tak. Ty jo, ale víš, co je to za voser? Všechny ty kamery a těch papírů k tomu?

Týden nebo dva chodíme v zamyšlení. Pak Petr přináší calvados, co mu přivezla známá z Normandie. Hele, myslím, že je rozhodnuto. Když se podíváš na web týhle party, je to nějaká stará rodina, co to tam dělá už aspoň dvě stě let, tak prodávaj calvadosy z roku 1920 nebo 1925 a mrkni na ty ceny. Počkej, to máš skoro sto let, tak dlouho tady nebudem. No jo, ale podstata je, že sejra se ti zkazí, malinová marmeláda nebo pivo taky nevydrží věčně, dokonce i to víno musíš po pár letech vylejt, pokud nechceš mít ocet. Ale ta kořalka ti vydrží věčně. A když se to neprodáme my, což se klidně může stát, tak aspoň dětem připravíme pěknou budoucnost. Zejtra se jdu zeptat na stavební úřad, co by nám tu povolili.

Střih do dneška. Jsem vzadu v daňovým skladu a rovnám prvních pět sudů na kantnýře tak, aby pod nima byla sběrná nádrž. Už se nám to tu kupí. Nad náma kamery se 24x zoomem a dálkovým ovládáním natáčení snímaj všechny naše pohyby, server je zaznamenává a drží po osm dní, i kdyby třeba vypadl proud na celým světě. Petr vchází do místnosti. Ty jo, tys to tu takhle naskládal? To je super. Co je superpommeau a co je kořalka? Tohle? Fakt? 2019? Vzpomínáš na ten calvados z roku 1925?

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *